Fotografie a popisy rostlin > Tučnice (Pinguicula) > Pinguicula gypsicola x 'Sethos' (klony A, B, C) |
|
Ve sbírkách sběratelů tučnic již dlouho koluje kříženec P. ‚Sethos' x gypsicola, pravděpodobně v jediném klonu. Osobně tuto kombinaci považuji za geniální šlechtitelský záměr pro zcela začínající pěstitele masožravých rostlin. Pinguicula ‚Sethos' je kultivar, který přežije snad v jakýchkoliv podmínkách. Druhý rodič, Pinguicula gypsicola je sice choulostivější druh, vytváří však během roku enormní množství listů a velmi hojně kvete. Navíc zvládá velké horko a sluneční úpal. Kříženec těchto dvou je proto mimořádně univerzální, rychle roste, dá se množit ze zimních i z letních listů, v létě zvládá horka v zimě zase teploty blížící se nule. Původní klon P. ‚Sethos' x gypsicola který ve sbírkách koluje již řadu let mi však připadá trochu fádní a nevíc příliš často nekvete. Rozhodl jsem se proto stajné křížení zopakovat z cílem najít v hybridním potomstvu stejně vitální ale trochu atraktivnější klony. Křížení se zadařilo v roce 2014, byť v opačném směru, tedy Pinguicula gypsicola x ‚Sethos'.
Z hybridního potomstva byly nakonec vybrány tři poměrně rozdílné klony. Pinguicula gypsicola x ‚Sethos' klon "A" se vyznačuje široce kopinatými (jazykovitými) listy, které mohou být při plném oslunění až fialové. Listy jou pokryté velmi produktivnými lepivými žlázkami, proto se na slunci velmi nápadně třpytí. Klon "A" rovněž hojně kvete. Klon "B" má kratší a širší listy. Listová růžice je mimořádně kompaktní a připomíná netřesk nebo podobné sukulenty. Na plném slunci se zbarvuje zlato-oranžově. Rovněž klon "B" velmi hojně kvete. Klon "C" se vyznačuje dlouhými, úzkými listy s atraktivním dvoubarevným tónováním. Máze s střední žebro listu je zelené. Okraje a konec listové čepele jsou na plném slunci lososově růžové. Klon "C" vykvétá bohužel méně ochotně. Na rozdíl od klonů "A" a "B", které mají květy celorůžové, květ klonu "C" má uprostřed koruny bílé "oko". |
||||
Všechny tři klony Pinguicula gypsicola x ‚Sethos' lze pěstovat jako jiné mexické tučnice. Hybrid je v pěstebních nárocích velmi plastický. Toleruje i celoroční vlhkou kultivaci. Lepší kondice je však dosaženo, dopřejeme-li rostlinám zimní suchou periodu. Rozmnožování je možné z letních i zimních listů, ze zimních sukulentních listů je však efektivnější. Rostliny nakvétají postupně od jara (zpravidla květen) a četnost květů se postupně zvyšuje, přičemž maximum květů rostliny vytvářejí na podzim (září-listopad). Na jedné rostlině klonů "A" a "B" pak může být až pět květů, u klonu "C" zpravidla jen jeden květ.
|
Klon A Do červena zabarvené jazykovité listy, bohatě kvetoucí. |
Klon B Listové růžice připomínají netřesk, bohatě kvetoucí. |
Klon C Duhové listy se zeleným středním žebrem a lososovými okraji listů. |
||
Galerie dalších fotografií |
Klon A - skupina různě velkých rostlin. Na listech se nápadně třpytí lepivé žlázky. |
Klon A - lepivé žlázky na ostruze a spodní straně koruny květu. |
|
Klon A |
Klon A |